Tomáš Bílek - juniorský reprezentant v bowlingu

Juniorský reprezentant Tomáš Bílek hraje bowling od svých 13 let. Je několikanásobným medailistou z juniorských mistrovství republiky. Třikrát se nominoval na Mistrovství Evropy juniorů.

V loňském roce postoupil na ME do finálové části Masters, kterou hraje nejlepších 24 hráčů Evropy. Je stálým členem týmu B.C. Tábor, který hraje nejvyšší soutěž v Čechách – Extraligu tříčlenných družstev.

Foto: archiv Tomáše Bílka a Young MBSA/Daniel Šimpach

Tomáš Bílek – ROZHOVOR

Jak se ti daří skloubit studium s profesionálním soutěžením v bowlingu? Jak často jezdíš na závody?
Je to velice složité a časově náročné. Škola se sice snaží vycházet mi vstříc, ale přepisy jsou předpisy. Turnaje jezdím čtyřikrát do měsíce, hrají se ve všední dny i o víkendech, záleží to vždycky na konkrétním závodě...

Kdy jsi s bowlingem začal?
Ve třinácti letech.

Jak jsi se k bowlingu dostal a kdy tě poprvé napadlo věnovat se mu na profesionální úrovni? Dělal jsi předtím nějaký jiný sport?
Talent u mě rozpoznal trenér a hráčská špička v bowlingu Jirka Uhlíř. Asi měsíc před mým začátkem profesionálního hráče jsem si šel jen tak zaházet. Šlo mi to, bavilo mě to... Předtím jsem dělal i jiné sporty – konkrétně házenou, tenis, fotbal a gymnastiku.

Když jsi se rozhodl pro bowling, měl jsi podporu rodičů? Schválili tvoji volbu, nebo měli výhrady? Mají k bowlingu blízko? Hraje (rekreačně/závodně) ještě někdo z rodiny?
Od začátku jsem měl jejich podporu a i teď je to podobné, ale jak už jsem řekl, bowling a účast na závodech – to všechno je finančně náročné... Bowling hraju z rodiny jen já.

Která soutěž pro Tebe byla prvním zlomovým sportovním úspěchem? Kdy proběhla?
Mistrovství republiky. Bowling jsem hrál jen asi čtyři měsíce a na mistrovství jsem se umístil na třetím místě, takže úspěch.

Jak velká je konkurence v tvojí kategorii?
Juniorských hráčů pomalu, ale jistě přibývá – nyní je jich padesát až šedesát… Ale srovnatelných soupeřů je výrazně méně – v České republice je jich jen pět.

Dají se v bowlingovém světě navázat pevná přátelství nebo si jdou hráči spíše „po krku“? :)
Mám mnoho přátel a známých po celé Evropě. Ale když jde opravdu o hodně, tak se to taky stává, že mezi hráči panuje nevraživost... Projevuje se to tak, že se snaží soupeře jakoby rozhodit z herního rytmu, nabourat mu psychiku a soustředění.

Foto: archiv Young MBSA/Daniel Šimpach

Kdy postoupíš do kategorie dospělých hráčů? Jak velká je konkurence tam?
Postup do kategorie mužů mě čeká za tři až čtyři roky. Tam je ta konkurence daleko větší, ale i přesto patřím v tuto chvíli mezi patnáct nejlepších.

Jsi stálým členem týmu BC Tábor, který hraje nejvyšší soutěž v Čechách – Extraligu tříčlenných družstev. V čem je soutěž specifická?
Jsou to týmy, hraje se na celkový součet. Je to velice náročné na koncentraci.

Panuje na důležitých závodech stejná atmosféra? Resp. jsou závody, kam se vyloženě netěšíš? Které? Čím to je – atmosférou, účastníky, místem konání, pořadateli, termínem?
Jsou i takové turnaje, kam člověk jede z nutnosti a musí se jich zúčastnit, aby něčeho dosáhl a posunul se dál. Týká se to zejména turnajů Prestige, kde hráč přijede na předem vybranou hernu, tam odehraje šest her a jede domů bez jakéhokoliv vyhlašování… Jde jen o konečný žebříček, podle kterého se vybírá reprezentace…

Jak často trénuješ? Trénuješ sám, nebo vás trénuje více najednou?
Obvykle nás trénuje víc najednou, většinou deset, ale i třeba patnáct. Někdy trénuju i sám. Trénink je dlouhý zhruba dvě hodinky a trénuju dvakrát nebo třikrát týdně

Hraješ/závodíš raději sám za sebe, nebo za družstvo?
Raději sám za sebe. Člověk se soustředí pouze na svou hru. Když to člověk, jak se říká, podělá, tak si za to může sám, naproti tomu týmy se hrají pro kolektiv...

Foto: archiv Young MBSA/Daniel Šimpach

Kdo byl tvým klíčovým trenérem? V čem jste si „sedli“?
Jeho jméno už zaznělo - byl to Jirka Uhlíř. Naučil mě základy, bylo na něm vidět, že bowlingu rozumí. Jeho styl tréninku mi naprosto vyhovuje i proto, že trénink probíhá v poklidu (smích). Sejdeme se na herně a začneme hrát, během hry mi Jirka dává rady – pohoda...

Máš nějaký bowlingový vzor? Existuje někdo, ke komu „vzhlížíš“? Pokud ano, jsou to hráči, které znáš z médií, nebo jsi se s nimi osobně setkal?
Své vzory mám, jsou to většinou zahraniční hráči, převážně ze Spojených států. Bohužel je zatím znám pouze z médií, ale doufám, že se s nimi setkám i osobně (úsměv). Mým velkým vzorem je například Chris Barnes.

Jak dlouho se dá bowling hrát na profesionální úrovni? Uvažuješ do budoucna i o trénování mladších talentovaných hráčů?
Bowling je věkově neomezený, což je velká výhoda. A k druhé otázce – ano, uvažuji, že po dosažení určitých hráčských i trenérských zkušeností začnu svoje schopnosti předávat i dál...

Věnuje se tomuto sportu dnes dostatek mladých lidí? Je o tento sport zájem?
Bowling se v České republice hraje zhruba dvanáct let… Zatím jich moc není, ale spousta dalších mladých lidí přichází tomuto sportu na chuť.

Jak se laik rychle zorientuje v tom, kdo patří v bowlingu mezi špičku – ať už v ČR, nebo ve světě?
Na oficiálních stránkách ČBA jsou přehledné žebříčky hráčů.

Jaké bowlingové weby sleduješ? Jaké bys doporučil zájemcům o bowling?
www.czechbowling.cz

S jakými se setkáváš ohlasy mezi kamarády a známými? Co obvykle následuje, když začneš mluvit o tom, jakému sportu se profesionálně věnuješ?
Ohlasy jsou pozitivní…. Jak už jsem řekl, mnoho lidí neví, že se bowling hraje i na profesionální úrovni, takže se někdy setkávám i s překvapením, udivením.

Zajdeš si na bowling někdy i tehdy, když máš „odtrénováno“? (například s kamarády, přítelkyní apod.)
Zřídkakdy. Jednak není moc čas, jednak pak není už ani moc chuť. I bowlingu se člověk někdy přejí...

Za rozhovor děkuje a bowlingové úspěchy přeje Lea Zídková, Young MBSA