českyčesky  |  englishenglish

Aktuality

PF 2021

Děkujeme za přízeň v uplynulém roce a letech. Věříme, že i v příštím roce budou příležitosti ke společným setkáním, ať už v rámci platformy YMBSA, nebo..

Vladimíra Franze budou opravovat jako Národní divadlo: Chystá se na rekonstrukci tetování

CO SI VLADIMÍR FRANZ MYSLÍ o české hymně, o bulváru, o naší společnosti? Jak hodnotí současnou situaci? Jak vzpomíná na svou kandidaturu a prezidentské klání? Jak..

LISTOPADOVÝ HOST YMBSA VLADIMÍR FRANZ NEJEN O BULVÁRU

Co si myslí o bulváru? Proč nemá rád počítač? Co se mu podařilo vytvořit letos v ateliéru? Co ho čeká v nejbližší době?

LISTOPADOVÝ HOST YMBSA VLADIMÍR FRANZ O PREZIDENTSKÉ VOLBĚ.

Je to dva roky ode dne, kdy hned dvacet osobností kandidovalo na post prezidenta České republiky v první přímé volbě. Do souboje nakonec prošlo pouze devět z nich. Petici..

networkingová akce - přední astronomové, Štefánikova hvězdárna

Zajímavé odkazy

network reporter

info banka

mbsa journal

soutěžní bulletin

foto galerie

MUDr. Zuzana Lattová - Poruchy spánku a stres

MUDr. Zuzana Lattová

 Psychiatr, somnolog
- místopředsedkyně Sekce mladých psychiatrů Psychiatrické společnosti ČLS JEP a členka představenstva o. s. Mladí lékaři

Sekce mladých psychiatrů poskytuje prostor pro diskuzi o problémech oboru doma i v zahraničí. Cílem je prosazovat své zájmy při jednáních s představiteli profesních organizací a usilovat o zlepšování pracovních podmínek obecně, i na jednotlivých pracovištích. Členy jsou psychiatři do 40 let nebo do 7 let od atestace.

 

 

ROZHOVOR

Kdo jsou vaši nejčastější pacienti? Chodí k vám na kliniku mladí manažeři či podnikatelé, kteří jsou vyčerpaní z práce a kteří trpí typickými příznaky syndromu vyhoření?
Ano, je to část naší klientely. Dostávají se k nám lidé, kteří nemají vyvážený osobní a pracovní život. Při dlouhodobém zatížení pak stačí i malý problém a vše se jim zhroutí. Nemají totiž ve svém životě kromě práce žádné další pilíře, jako jsou koníčky, přátelé apod., a zaměřením se pouze na práci si kompenzují nedostatky v jiných oblastech.

Specializujete se hlavně na poruchy spánku. Co vlastně poruchy spánku jsou a jaké mají příznaky?
Poruch spánku je celá řada. Nejčastější poruchou je insomnie – nespavost. Projevuje se buď problémy s usínáním nebo častým probouzením v průběhu noci, případně také časným probouzením ráno. Následkem je porucha v denním fungování. Dalšími poruchami jsou například syndrom neklidných nohou nebo poruchy dýchání ve spánku. Příznaky, které poruchy spánku doprovází, jsou únava, poruchy soustředění a paměti, bolesti hlavy, potíže se zažíváním, podrážděnost. To jsou také důvody, proč lidé s poruchami spánku přichází.
Záleží na tom, jak se člověk cítí. Pokud má problémy se spánkem a ovlivňuje to jeho denní fungování, je dobré to řešit. Ale pokud někdo spí pět hodin denně a cítí se dobře, nemluvíme o poruše spánku a léčba není nutná.

Zmínila jste syndrom neklidných nohou? Co to znamená?
To je poměrně častá porucha. Jsou to velmi nepříjemné, těžko popsatelné pocity v dolních končetinách, obvykle mravenčení, brnění spojené s nutkáním pohybovat nohama. Pohybem dochází k úlevě. Příznaky se zhoršují večer a brání ve spánku. Typicky se její výskyt v populaci se zvyšuje s věkem, někdy se však objevuje i u žen v těhotenství a může být způsobena nedostatkem železa.

Jak často se poruchy spánku vyskytují?
S poruchami spánku přechodného charakteru se setká během života v podstatě každý. Chronickou nespavostí trpí až 20 procent populace.

Dá se specifikovat, zda jsou poruchami spánku ohroženy více ženy či nějaká konkrétní věková či sociální skupina?
V různých věkových skupinách se výskyt spánkových poruch mění. U dětí jsou například časté parasomnie – náměsíčnictví nebo noční děsy, které se v dospělosti vyskytují zřídka. Naopak u starších lidí stoupá prevalence syndromu neklidných nohou, více se vyskytují i poruchy dýchání ve spánku – nejčastěji u mužů kolem 50 – 60 roku věku. Nespavost je také častější u lidí vyššího věku.

Co bývá spouštěcím mechanismem těchto poruch?
U řady onemocnění důvod neznáme. K některým poruchám přispívá genetická predispozice. Nadváha může vést k poruchám dýchání ve spánku, se zvyšující se váhou se dýchání zhoršuje. U nespavosti bývá spouštěcím faktorem stres. Uvědomme si, že při větším stresu je nespavost normální reakce, protože stres nás aktivuje. Při odeznění stresu většina lidí začne spát normálně, u jiných bohužel dochází k chronifikaci nespavosti.

 

     

Přednáška Dr. Lattové na téma Poruchy spánku a stres.

Foto: archiv Young MBSA/Daniel Šimpach

 

Mohou poruchy spánku signalizovat nějaká další – např.duševní - onemocnění?
Některá duševních onemocnění, jako je třeba deprese, mají narušený spánek přímo v diagnostických kritériích. U psychiatrických pacientů často vidíme, že dekompenzace stavu začíná právě nespavostí. Pacienti s depresemi nebo schizofrenií poruchami spánku velmi často trpí.

 

Kdo, popřípadě co nám s poruchami spánku může pomoci? V jaké fázi už si sami nemůžeme pomoci a je nutné vyhledat péči odborníka?
To je podobné jako u jiných nemocí. Když máme chřipku, také nejdříve ležíme doma v posteli a užíváme paralen, a až když se náš stav nelepší, vyhledáme lékaře. Stejné je to i s poruchami spánku. Části nemocných pomůže dodržování pravidel spánkové hygieny - například pravidelná doba uléhání a probouzení se nebo pravidlo, které říká, že bychom se v ložnici měli věnovat pouze spánku a nikoli jiným činnostem, případně to, že pokud nemůžeme usnout, je lépe postel opustit a vrátit se do ní až v okamžiku, kdy jsme opravdu unaveni. Samozřejmě nepít kávu ani další povzbuzující nápoje, nejíst těžká jídla a necvičit bezprostředně před spaním apod.

Jaké je procento lidí, kterým pomůže dodržování spánkové hygieny, a kolik je těch, kteří se léčí pomocí léků?
Záleží na diagnóze a na daném pacientovi. Část nemocných se opravdu zlepší důsledným dodržováním pravidel spánkové hygieny. Bohužel ne každý je ochotný změnit svůj životní styl. Problém je spíše v tom, že lidé jsou zvyklí chodit k lékaři s jako do opravny. Odmítají o své zdraví průběžně pečovat a vyžadují medikaci.

Jak oblíbené a nakolik účinné jsou přírodní preparáty podporující kvalitní spánek (bylinky jako např. meduňka, třezalka, mučenka, levandule, chmel a další)? Je vhodné kombinovat tento způsob léčby s chemickými přípravky /s léky?
Nejčastěji se používá kozlík lékařský, dále také meduňka, mučenka nebo chmel. Pokud s nimi mají pacienti dobré zkušenosti, tak je mohu jedině doporučit. Je to jistě lepší než potenciálně návyková hypnotika. Samozřejmě záleží na závažnosti poruchy. Pokud má někdo těžkou insomnii, tomu kozlík pravděpodobně nepomůže. Co se týká kombinace těchto bylin s léky, je nutné si dát pozor třeba na třezalku, která zvyšuje odbourávání řady léků, proto je vhodné se poradit v lékárně nebo s lékařem.

Hodně typů nespavosti se prý dobře léčí psychoterapií. Jak probíhá?
Psychoterapie je jedním ze základních přístupů v léčbě nespavosti, většinou používáme techniky kognitivně-behaviorální psychoterapie. Je to strukturovaný přístup zaměřený na řešení konkrétních problémů. Součástí může být i například tzv. spánková restrikce, při které se po dohodě s pacientem zkracuje doba, kterou tráví v lůžku třeba na pět hodin denně. Cílem je, aby se vytvořila takový spánkový tlak, aby nemocný pak těch pět hodin v lůžku opravdu prospal.

Bavili jsme se o tom, že spouštěčem spánkové poruchy bývá často stres, ale stane se, že k vám přijdou pacienti , kteří neznají příčinu poruchy spánku?
Mnoho pacientů přichází k lékaři prostě s tím, že se něco není v pořádku. Zda se jedná o poruchu spánku jako takovou, nebo problém vyžadující komplexnější řešení, zjistíme až odborným vyšetřením.

 

     

Zuzana Lattová na setkání Young MBSA na téma Stres, syndrom vyhoření, poruchy spánku.

Foto: archiv Young MBSA/Daniel Šimpach

Spánek doprovází sny, proč je vlastně máme? Existují prostředky pro potlačení nepříjemných snů?
Teorií snů je celá řada, ale musím říci, že funkce snů není dosud jasná. Na otázku, proč máme sny, vám neodpoví nikdo. Prostředek na potlačení nepříjemných snů neexistuje. Pokud jsou sny interpretovatelné, může pomoci psychoterapie.

A když půjdeme ještě dál, co náměsíčnost? Jak k ní dojde?
Náměsíčnost je poměrně velmi častá u dětí. Většinou sama odezní. Dochází k ní v průběhu hlubokého spánku a protože děti mají hlubokého spánku více než dospělí, trpí jí častěji. Příčinou je disociativní probuzení ze spánku, kdy některé struktury mozku setrvávají v hlubokém spánku a jiné jsou v bdělém stavu. Je to porucha propojení dvou systémů.

Asi každý z nás si uvědomuje, že nejdůležitější je prevence. Co můžeme udělat, abychom se poruchám spánku vyhnuli?
V první řadě je vhodné dodržovat pravidla spánkové ale i duševní hygieny. Je dobré mít život rozložen na tři pilíře - práce, rodina/vztahy, volný čas. Když se trojnožka začne viklat na jedné straně, tak pořád máte podporu jinde. Často se setkáváme s lidmi, kteří jsou extrémně zaměření jen jedním směrem a v okamžiku, kdy nastane problém, jsou v koncích. To se může týkat jak žen v domácnosti, tak manažerů, kteří tráví 24 hodin v práci.
Vztahy mezi lidmi se musí pěstovat, nic nefunguje samospádem.

 


Za rozhovor děkuje Mirka Slámová, Kienbaum

 


 

1x1px

Vyhledávání

hledej

Staňte se členem

Staňte se členem-podmínky člentsví

Spolupracujeme s

bowling

setkání a networking - Manažer roku Z. Frolík, Linet
1x1px
Young MBSA - mladí lidé v oblasti managementu, podnikání, vědy, sportu a umění
© copyright Young MBSA | redakční systém Atlantic