Lenka Požárová a její "zapálené" kuchařky

Lenka Požárová, zapálená kuchařka, autorka a vydavatelka... ale taky skladnice, marketingová a finanční kouzelnice... a v poslední době i reportérka, fotografka a cestovatelka.

Co je "zapálená" edice? Série útlých kuchařek napsaných z čirého nadšení, bez kompromisů a velkého vydavatelství za zády, které vyhrály mezinárodní ocenění Gourmand Cookbook Awards „The Best Cookbook Series of the World“.
 

Kde berete inspiraci?
Když řeknu všude, tak to bude znít asi hrozně banálně. Ale ona je opravdu všude! Jdu na trh, kde dostávám nápady, když nakupuju zeleninu. Když listuju zajímavými zahraničními recepty, všimnu si třeba nějaké ingredience, kterou jsem dlouho nepoužila a postavím na ní nový recept, který se tomu z předlohy nepodobá ani za mák. Když si čtu v restauraci jídelní lístek, tak pracuje má představivost a často si z názvu udělá něco víc, než pak dostanu na talíři. Proto bývám občas v restauraci zklamaná. Spousta nápadů vzniká při vaření, když se podívám do lednice, vidím v ní zajímavé kombinace jídel. No a pak jsou tu sny, mně se totiž o jídle i zdá…

Podle čeho vybíráte, na jaký produkt se vrhnete v další knize?
Podle toho, co mi chutná a co se mi zdá dost inspirující, co se mi zdá jako výzva, co si zaslouží napravit reputaci… Je to hodně subjektivní (možná i sobecké?), ale nadšeně se můžu vrhnout jen na to, co baví mě, ne na to, co baví někoho jiného. Platí to i u speciálů na zakázku, které dělám. Vznikly tak třeba díly „brynza“ či „čokoláda“. Měla jsem nabídky, které jsem odmítla, protože vybraný produkt prostě neodpovídal mé volbě. Pokud chci, aby recepty stály za to, musí mě bavit, nechci je sekat jako Baťa cvičky.

Jednotlivé recepty mají poetické názvy, což nutně vzbuzuje emoce. Setkala jste se i s negativními?
Většinou se lidi při čtení mých názvů smějí. V jednom vyhlášeném knihkupectví se mi přiznaly prodavačky, že u nové kuchařky čtou nejdřív právě ty názvy a baví se. Ale pokud je někdo upjatý, může ho můj název vyvést z míry. Jednou se v pořadu Sama doma na ČT lekli mého názvu Zfetované krekerky, které byly ze sýru feta…

Uvádíte, že využíváte výhradně dostupné suroviny. Jaké suroviny dle vás na českém trhu nejsou, popř. nejsou v odpovídající kvalitě?
Na našem trhu si bohužel nekoupím nikde kdoule. Výběr ryb a plodů moře je taky dost slabý, některé druhy zeleniny tu sice jsou, ale v příšerné kvalitě – například nedozrálá granátová jablíčka, mango a avokádo. Časem se to lepší, takže pokud jednu dobu nejde sehnat sirup agave, malinový ocet, škrob kuzu nebo sirup z hroznů vincotto, tak se to za půl roku může změnit. Ale pořád tady chybí suroviny v lepší kvalitě. Není to smutné, když vidíte, jak se lidi můžou přetrhnout při nakupování zlevněné nahnilé zeleniny?

Kontakt se strávníky/čtenáři/sympatizanty udržujete i formou tematických kurzů vaření...
Já tomu neříkám kurzy, ale dýchánky, protože je to jen pro čtyři osoby, aby se spolu se mnou vešly do kuchyně u mě doma. Je to jakoby se sešly kamarádky (ale i kamarádi!), které nejen vaří, ale povídají, ochutnávají, co neznají, vyměňují si zkušenosti a tipy…

Lákalo by vás vystupovat v cooking show, popř. mít vlastní pořad? Který pořad o vaření s oblibou sledujete?
V Česku oblíbený pořad o vaření nemám a nesleduju. Necítím se jako showmanka, takže raději bavím humorem psaným, než nemotorným televizním. Já bych asi u vaření v televizi tancovala (jak to dělám doma), a to by jim narušilo zajetá pravidla...

Foto: archiv Lenky Požárové

Listujete často odbornými časopisy, kuchařskými knihami? Sledujete vybrané blogy?
Ano a všechny - jak kuchařky, časopisy, tak i blogy - jsou zahraniční. Není to opovrhování nad českými vodami, ale ty zahraniční mě víc překvapují, inspirují a mají to líp dotažené, než ty české.

Vozíte si z dovolených suroviny na vaření?
Já si z dovolených vozím jen suroviny na vaření (úsměv). Zrovna předevčírem mi při návratu z jedné cesty zabavili z příručního zavazadla pochutinu, o které jsem se domnívala, že není tekutinou… Dost jsem tu ztrátu oželela.

Zajdete ráda do restaurace, nebo preferujete domácí stravu a vlastní vaření, u kterého s jistotou víte, co jíte?
Restaurace si užívám hlavně na cestách, doma, tedy v Čechách, vařím většinou sama. Ani ne pro tu jistotu, ale protože mám spoustu nápadů, které bych chtěla v kuchyni realizovat a musely by tak čekat až „na příště“. A taky mě české restaurace nedokáží tak překvapit jako ty zahraniční. A to nemyslím žádné hogo fogo restaurace, já ráda chodím do těch malých, nejlépe rodinných.

Chystáte reedice již rozebraných titulů?
Dotisky jsem už nějaké dělala, v tuto chvíli další nechystám. Chci jít dál, vydavatelskou etapu považuju v současné době za naplněnou.

Plánujete svůj knižní e-shop doplnit dalšími předměty/produkty?
Nápady mám, ale dost mi to hatí hygienické předpisy. Třeba ve své domácí kuchyni nemůžu připravit dobroty pro prodej, musela bych mít zvláštní provozovnu, a těch nesmyslných pravidel se po pravdě zatím děsím.

Foto: archiv Lenky Požárové

Co je pro vás největší relax?
Přece vaření! Fakt to myslím vážně. Ale musí to být takové to vaření, kdy není třeba hned nakrmit rodinu, když je čas a nálada… Ale baví mě relaxovat i u sportu a tancování.

Co vám vaření, resp. kreativní příprava pokrmů, přináší?
Radost sobě i těm, co jídlo jí. Překonávání překážek, když třeba smíchám podle vlastního uvážení těsto a ono se to povede na výbornou. Následné chuťové zážitky při vychutnávání. Volnost. Propojení chutí a vůní mých snů. Každý recept je příběh a baví mě ho psát...

Za rozhovor děkuje Lea Zídková, Young MBSA