NA HOUBY s předním mykologem JANEM BOROVIČKOU - rozhovor před výpravou

Praha, 12. srpna 2012 - Přečtěte si krátký rozhovor s říjnovým hostem YMBSA RNDr. Janem Borovičkou. Na houbaření s J. Borovičkou se můžete těšit již 6.10. 2012. Aktualizace najdete na webu a facebooku Young MBSA...

RNDr. JAN BOROVIČKA, Ph.D. – mykolog a biogeochemik 

Způsobují houby „babky“ rakovinu? Jsou houby radioaktivní? Které houby hyperakumulují stříbro? Mýty a pravda o satanu aneb Jak to tedy se satanem vlastně je? A co s ním mají společného satanisti? Znáte vetřelce z říše hub? Co mají společného Ivan Jirous řečený Magor a Jan Borovička? Že by zájem o lysohlávky? Jak se (ne)otrávit houbami? Že houby nejsou na houby?! A že houby nechodí na houby? 
Z omylu vás vyvede a odpovědi na všechny tyto i mnohé další otázky přinese mykolog Jan Borovička, který se specializuje na halucinogenní a nejedlé houby, ale bezpečně pozná i „praváka“! :-) 

Odpovědi a nové informace dostanete na říjnovém setkání Young MBSA!

Setkání bude spojeno s neformální debatou, promítáním, houbařením v terénu a (roz)poznáváním známých i méně známých českých hub, resp. demonstrací čerstvě nalezených (případně donesených) hub! Možná uvidíte také několik exotických druhů hub, a bude-li nám štěstí přát, pak i čerstvé úlovky!

KDY: sobota 6. října dopoledne
KDE: předb. klánovický les, bude upřesněno 

S sebou: dobrou náladu a nějaký ten košík na úlovky 

Foto: archiv J. Borovičky

Krátce o říjnovém hostovi:

RNDr. JAN BOROVIČKA, Ph.D. – mykolog a biogeochemik 
Pracuje v Akademii věd ČR: zabývá se environmentální biogeochemií kovů a ekologií a taxonomií velkých hub. Působí v České mykologické společnosti a šéfredaktorem Mykologického sborníku. 
Zabývá se také interakcemi velkých hub a geologického podloží, především schopností hub akumulovat v plodnicích stopové prvky (kovy, polokovy, halogeny aj.). Dále ho zajímá vazba hub na geologické podloží a taxonomie a ekologie velkých hub. 
Specializuje se především na lysohlávky - Psilocybe, holubinky - Russula, muchomůrky -Amanita a také některé rody z čeledi Cortinariaceae, především slzivky - Hebeloma a kržatky z rodu Alnicola. Úzce spolupracuje s celou řadou vědeckých pracovníků a institucí. Pracuje také na Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži, kde využívá unikátní analytickou metodu - neutronovou aktivační analýzu (INAA), která je zvláště vhodná pro analýzu hub. Často se účastní mykologických konferencí v krajinách blízkých i exotických. Za houbami se vypravil i do Rio de Janeira a na Aljašku.

Kromě hub se zabývá také chování některých prvků v životním prostředí, především v půdách - zaměřuje se na zlato, stříbro a uran. 
Posledním specifickým polem jeho výzkumu jsou biogenní opály - fytolity a jejich chemické složení. 
Angažoval se v nonkonformních uměleckých iniciativách (spolupracoval např. s punkovou kapelou Oslíka s ovcí vztah a souborem ČSHPČR - Divadlo v okovech).

Foto: archiv J. Borovičky

Mykolog Jan Borovička - odkazy:
http://borovicka.blog.idnes.cz/r/24729/Houby-a-vse-kolem-nich.html
http://www.gli.cas.cz/cs/user/borovicka
http://www.myko.cz/autor9/
http://21stoleti.cz/blog/2011/06/02/oceneni-pro-jana-borovicku/
http://kkanal.webnode.cz/news/houby-poplasna-zprava/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319128250-na-houby/311292320200004-magicke-muchomurky/

In English:
http://www.radio.cz/en/section/one-on-one/mycologist-jan-borovicka-on-mushrooms-and-where-to-find-them

Krátký rozhovor s říjnovým hostem Janem Borovičkou:

Na říjnovém setkání se zaměříme výhradně na houby. Kdy jste se pro houby nadchl a rozhodl se zabývat právě výzkumem hub? Co vedlo k Vaší užší specializaci na houby halucinogenní a nejedlé?
O houby jsem se zajímal už ve školce, ale později jsem se hodně věnoval geologii, kterou jsem vlastně nakonec vystudoval. Oba zájmy se ve mě střídavě tak nějak rvaly, ale pak se ukázalo, že nejlepší bude to spojit. Povedlo se to úplně náhodou, když jsem navštívil přednášku svého školitele doc. Řandy, radiochemika a nadšeného houbaře, který se o tuto problematiku zajímal a díky kterému jsem mohl začít i já.

Nejjedovatější houby světa - muchomůrky. Kolik druhů je vlastně k nalezení v ČR? Které druhy jsou z hlediska výskytu nejčetnější? Které jsou „nejsmrtelnější“? A které jsou nejzaměnitelnější s houbami jedlými? Veverky jsou občas vyobrazeny s úlovky v podobě muchomůrek. Jsou pro hlodavce stravitelné a neškodné?
Přesný počet druhů muchomůrek neznáme, ale bude jich něco kolem třiceti. Nejběžnějšími jsou asi oblíbená m. růžovka (masák) a m. šedivka, které rostou od konce jara do podzimu prakticky všude. Nejnebezpečnější je m. zelená a její příbuzné, ty jsou opravdu smrtící, ale i m. panterová neboli tygrovaná je velmi jedovatá a lidé si ji pletou právě s m. růžovkou. Pokud jde o veverky, četl jsem o tom, že někdy konzumují m. červenou, která má na ně opojné účinky, na vlastní oči jsem to ale neviděl.

S jakými nejzajímavějšími houbami (ČR/svět) jste se během svého výzkumu setkal?
To je velmi těžká otázka – ale asi to budou speciality, které jen tak někdo v lese nepotká – nové druhy popsané (nebo dokonce ještě nepopsané) z našeho území, třeba slzečník papouščí, což je druh popsaný jako nový pro vědu z Moravy anebo lysohlávka lesní, kterou jsem objevil zřejmě jako první mykolog u nás – a hned na několika místech. No a ze světa i od nás znám i pár kandidátů, které si možná zaslouží nové jméno...

Halucinogenní houby. Lysohlávku má coby halucinogenní houbu v podvědomí snad každý, vyskytují se v ČR i jiné podobně se chovající houby? Jaké stavy vyvolávají? Vyhledávají je hlodavci? Pokud ano, mají na ně obdobné účinky?
Kromě lysohlávek obsahují stejné halucinogenní látky i některé další houby, např. štítovka vrbová nebo kropenatec lemovaný. O těch se ale moc neví, nejsou tak běžné jako některé lysohlávky, které můžete na některých místech sbírat po stovkách. Popsat účinky lysohlávek na člověka je velmi obtížné, já ten stav označuji jako „změnu vědomí“. Ale zda je vyhledávají hlodavci, netuším – několik sběrů mi ale doma napadli brouci, takže kdo ví, třeba si protáhli krovky... :-)

Houbařská sezóna je v plném proudu. Houby se zpracovávají a upravují na různé způsoby. Vy osobně houby konzumujete, nebo je - jako řada rybářů ryby - „nemusíte“?
Mám rád sušené houby pod maso nebo v bramboračce, ale nemám rád např. smaženici a vůbec nejím a nesbírám tzv. babky, to jsou houby, co mi nejsou sympatické, nevoní mi. Jsem vybíravý, určitě ocením m. růžovku, lišky a pak jarní houby: smrže a kačenky.

V posledních týdnech se objevily zprávy o radioaktivních houbách a o rakovinotvorných „babkách“. Vy už jste se k těmto poplašným zprávám v médiích vyjadřoval. Co Vám na takovýchto článcích nejvíce vadí?
Zavádějící informace v médiích se objevují pořád, občas má slabší den každý – i jinak profesionální novinář. Ale mám dojem, že v poslední době kvalita médií upadá. Namísto poctivé novinářské práce s trpělivým hledáním pravdy, ověřováním zdrojů a nazírání na problémy z více stran se setkáváme s trendem, že není důležité napsat pravdu, ale napsat cokoli „senzačního“ a být první.

Slyšel jste během pravidelných mykologických setkání s odborníky i laiky z řad veřejnosti nějakou opravdovou kuriozitu, zajímavost, nepravdu ve vztahu k houbám?
Občas se dostanu do společnosti, kde nějaký „expert“ hovoří o houbách – a plácá nesmysly. Nezasahuji do toho, jen se bavím, a případně povzbuzuji – za tázavých tichých postranních pohledů přátel : )

Poznáte houby z archivu J. Borovičky?? :-)

Za rozhovor děkuje Lea Zídková